Učitel z praxe: Co se stane v depu, to pak probíráme ve škole

Končí školní rok a žákům a studentům začínají prázdniny. Na chvíle oddechu se těší i učitelé, pokud k učitelskému povolání nemají ještě jiné zaměstnání – třeba u Českých drah. Kolegů, kteří jsou zároveň učiteli na odborných školách, máme celou řadu. Jedním z nich je vedoucí oddělení elektrické trakce v OCÚ Střed Jiří Mansfeld, který zároveň vyučuje předmět Kolejová vozidla na Akademii řemesel Praha. Jaké to je, přebíhat mezi depem a katedrou?

„No jo, učitelům je hej, ti si teď užijí dva měsíce dovolené.“ To je obecná představa o učitelích v létě. Vy ale nejste jen učitel. Jak vypadá Vaše dovolená? A jak se na ni těšíte?
Na dovolenou se samozřejmě těším. Ale v létě budou mít volno i spolupracovníci a chod pracoviště údržby elektrických příměstských jednotek musí být stále zajištěn. Kromě toho pak dovolenou využiji i k přípravě dalších materiálů pro školní výuku. Takže dva měsíce volna mě rozhodně nečekají. Mám štěstí, že v tom mi rozumí i moje manželka. 

Jak se dá skloubit práce vedoucího oddělení elektrické trakce a vyučujícího na Akademii řemesel?
Skloubit práci vedoucího oddělení elektrické trakce a učitele není jednoduché. Občas se vyskytne naléhavý pracovní úkol nebo jednání a v této souvislosti musím poděkovat za podporu svým nadřízeným, tedy řediteli OCÚ Střed i manažerovi a velmi si vážím i vstřícnosti a pracovitosti svých kolegů. Na pracovišti jsme dobře sehraný tým. A přiznávám, práci a škole se věnuji i ve volném čase. Občas je potřebné některý z pracovních úkolů vyřešit hned třeba i navečer nebo o víkendu, a pokud jde o školu, tak obzvlášť příprava učebních materiálů zabere hodně času. To se nedá dělat jindy než o víkendech. A konec školního roku? Ano, kvůli uzávěru klasifikace je červen o něco náročnější. 

Pokud jsem měl to štěstí a získal jsem nějaké pracovní zkušenosti, byla by škoda nepředat je dál.

Co vás vedlo k tomu, pracovat souběžně v depu i za katedrou?
K práci učitele jsem byl osloven manažerem a rozmýšlel jsem se jedině proto, že chci každou práci dělat dobře. Po krátkém zvažování svých časových možností jsem se rozhodl, že začnu. Pokud jsem měl to štěstí a získal jsem nějaké pracovní zkušenosti, byla by škoda nepředat je dál.

Jak hodnotíte právě končící školní rok?
Ve škole jsme pracovali průběžně a své studenty velmi chválím, protože udrželi tempo, které jsme nabrali hned na začátku ročníku. Před vysvědčením možná nějaké napětí pociťují, ale to je asi obvyklé. V každém případě byl pro ně jejich druhý ročník úspěšný a je to malý úspěch i nás všech učitelů; nezapomeňme, že nejsem sám.

Stává se vám při práci v depu, že se něco přihodí a vy si řeknete „tohle musím hned říct svým studentům“?
Ale samozřejmě, to je výhoda učitelů z praxe. Například poškození kolejových vozidel po střetnutí se silničními vozidly na přejezdech jsme probírali několikrát ve všech souvislostech. A pokud výklad doprovodím i fotografiemi, je na studentech přímo vidět, jak jsou vtaženi do děje a můžeme pak diskutovat o konstrukci kolejových vozidel takříkajíc na vyšší úrovni. 

Je jasné, že vaše pracovní praxe ovlivňuje to, co říkáte studentům. Ale funguje to i obráceně? Že zkušenosti a postřehy z vyučování promítnete do své pracovní náplně v ČD?
Ano, to je právě na práci učitele obohacující. Studenti jsou bystří pozorovatelé a mnohdy dokáží velmi trefně komentovat či inspirovat. To jsou ty známé otázky „Proč se to dělá takhle zdlouhavě, když by to přece šlo takto?“. Často se rozvine zajímavá diskuze. V každém případě například stručné a výstižné vysvětlení problematiky funguje nejen ve škole, ale i v pracovním styku se spolupracovníky. Stejně tak snaha o pochopení a využití silných osobnostních stránek a mohli bychom pokračovat… 

Jaké máte studenty? Baví je, co je učíte?
Mám dobré studenty a většinu z nich to baví. A okamžitě mi jako učiteli dají najevo, když pro ně výuka není dost zajímavá. Ale nedá mi, abych přece jen nezmínil jeden neblahý jev, a to občas až přílišnou závislost na mobilním telefonu… 

Studenti jsou bystří pozorovatelé a mnohdy dokáží velmi trefně komentovat či inspirovat.

V oboru, který vyučujete, je důležitá praxe. Je podle vás výhoda, když studenti jdou na praxi ke svému učiteli?
Domnívám se, že není nutná praxe u jejich učitele, ba naopak. Máme dobré lektory odborné přípravy a studenti tak díky nim mají výuku pestřejší a všestrannější. Své studenty tak většinou svěřuji do péče mých kolegů.

Dá se předpokládat, že vaši studenti najdou v depu své pracovní uplatnění. Jaký je podle vás přerod vztahu učitel–student ve škole ke kolegům na pracovišti?
Na své studenty se těším. Věřím, že vztah učitel–student se může přirozeně proměnit na dobrý vztah na úrovni spolupracovníků. Ostatně moje zkušenosti to potvrzují. Dodneška jsem v kontaktu s kolegou, kterému jsem kdysi, ještě jako studentovi, pomohl vytvořit podmínky pro jeho úspěšné zpracování a obhajobu vysokoškolské diplomové práce na téma železničních kolejových vozidel.

Jaké to je, vidět své studenty na pracovišti, i když zatím jen v rámci odborných praxí?
Nemohu se zbavit trvalého pocitu odpovědnosti. Pociťuji radost, že máme následovníky ve své práci. Cítím hrdost na své kolegy, kteří se nezištně dělí o své zkušenosti. Budoucnost vidím nadějně.