Rok s výhradním provozem ETCS pohledem přímo z trati

S přelomem roku projela česká železnice důležitý milník – rok výhradního provozu ETCS. Statisticky vykazuje zabezpečovací systém velmi dobrá čísla, dnes nás ale bude zajímat pohled přímo z provozu. Pro ten jsme se vypravili za strojvedoucím instruktorem Pavlem Roubíčkem. „Hlavní argument je jednoduchý: výrazně se zvýšila pravděpodobnost, že přijdeme zdraví domů,“ říká.

Setkali jsme se v pražských Holešovicích na lokomotivě Vectron, se kterou vedl soupravu ComfortJet na své domovské trati do Drážďan. Tu jsme nezvolili náhodou, neboť právě úsek z Prahy do Kralup nad Vltavou vstoupil do výhradního provozu prozatím jako poslední, v prosinci 2025 se změnou jízdního řádu. Laik by se mohl domnívat, že pro cestujícího i strojvedoucího se tu kromě bezpečnosti, která je samozřejmě nejzásadnější, nic moc nezměnilo, ale to není úplně pravda.

Sedíme před odjezdem na lokomotivě, zkuste mi jako laikovi vysvětlit největší přínos systému ETCS.
Jednoznačně markantní zvýšení bezpečnosti. Je to fakticky první skutečný vlakový zabezpečovač na české síti. Z pohledu strojvedoucího i cestujících je to tedy jednoduché - výrazně se zvýšila pravděpodobnost, že i poté, co nedej bože uděláme chybu, přijdeme zdraví domů. Vlastně všechny nemilé události z poslední doby, u kterých došlo k újmě na zdraví nebo na životě našich kolegů a cestujících, byly typické situace, kterým by ETCS zabránilo nebo by výrazně eliminovalo jejich následky. To je naprosto zásadní.

Dá se říct, že máte na lokomotivě oči navíc?
Ale pořádně bystré oči. Krásným příkladem je inverzní podzimní počasí. Díky ETCS může člověk jet klidně 160 km/h do husté mlhy, může si lépe rozvrhnout strategii jízdy, protože ‚vidíme‘ až osm kilometrů před čelo vlaku, na displeji vidíme všechna rychlostní omezení, tedy i z hlediska technologie vedení vlaku je to velmi přínosné.

ETCS se postupně rozšiřuje, kde vidíte ideální stav?
Rád bych se dočkal toho, že systém bude skutečně interoperabilní a rozšíří se co nejvíc. V současnosti, a třeba právě na EC z Prahy do Drážďan, strojvedoucí potká tři úrovně zabezpečení, což už vyžaduje jistou pečlivost a pozornost, musíte si mozek nastavit na jiný princip jízdy a fungování jízdy vlaku. V tomhle směru opravdu pomůže co největší sjednocení, se kterým, a o tom jsem přesvědčený, výrazněji poklesne chybovost strojvedoucích.

Díky ETCS může člověk jet klidně 160 km/h do husté mlhy, může si lépe rozvrhnout strategii jízdy, protože „vidíme“ až osm kilometrů před čelo vlaku.

Ještě před začátkem rozhovoru jsme se bavili o tom, že ETCS na trati do Kralup dokáže bez úpravy kolejiště ušetřit nějakou tu minutu, což se nám ostatně dnes bude hodit. Jak to?
Kromě zvýšení bezpečnosti to v úseku Praha – Kralupy nad Vltavou přineslo zavedení výhodnějšího rychlostního profilu, takže došlo i k částečnému zkrácení jízdních dob, tedy i možnosti krátit zpoždění. A k tomu běžně dochází například i při průjezdu přes nějaká delší a složitější zhlaví – rychlost je možné stanovovat nikoli návěstidlem pro celý úsek, ale dynamicky dle toho, jak je to skutečně potřeba, třeba jen snížit rychlost pro konkrétní výhybky.

Je to velká změna i z hlediska vedení vlaku?
Pro kolegy s delší praxí je to mírný nezvyk, to chápu. Průběh rychlosti nyní mnohem více určuje zabezpečovač než strojvedoucí, na to jsme jako čeští strojvedoucí doteď nebyli zvyklí. Ale je to jako vždy otázkou zvyku. Naopak když se zeptáme kolegů třeba z pražské příměstské dopravy, tak ve většině s ETCS panuje spokojenost, zejména ve spojení s automatickým vedením vlaku. Ta práce je pak opravdu komfortnější.

Může být jízda pod ETCS plynulejší?
Když se strojvedoucí jízdě opravdu věnuje a vnímá údaje z plánovací oblasti, tak může být jízda nejen plynulejší, ale také energeticky úspornější. Současný zabezpečovač nám sice taky dokázal zobrazit, co bude následovat, ale vždy se to týkalo jen dvou následujících oddílů. Maximálně tedy dvou, dvou a půl kilometru. ETCS je schopno přenášet informaci až na 32 kilometrů, my se zatím v praxi na síti SŽ pohybujeme v maximu kolem osmi kilometrů, i to je ale násobek, který nám dává mnohem lepší možnosti jet tak, aby to pro cestující i pro nás bylo co nejpříjemnější.

Vít Čepický
ČD Železničář, leden/2026