Jaro láká k výletům do přírody. Pokud chcete být styloví, zajeďte si do některých ze sedmadvaceti českých chráněných krajinných oblastí (CHKO). Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) totiž letošek vyhlásila Rokem CHKO. Chce tak upozornit na jejich význam a zároveň oslavit kulaté výročí vyhlášení šesti z nich. Nad akcí převzala záštitu Česká komise pro UNESCO.
Chráněné krajinné oblasti u nás aktuálně pokrývají asi 11 500 čtverečních kilometrů, tedy skoro patnáct procent rozlohy státu. Chrání to nejcennější, co nám příroda ve spolupráci s lidskou činností zachovala. Až na výjimky je spravuje AOPK ČR. O tom, proč je potřeba CHKO chránit, jsme mluvili s jejím ředitelem Františkem Pelcem. A přidáme i pár tipů na výlety, při kterých využijete spoje Českých drah.
Jaký je význam CHKO? Proč je vůbec potřebujeme?
Jednoduše proto, že chráněná území jsou ostrovy přírody v člověkem intenzivně využívané a pozměněné krajině. Česká krajina dříve bývala neobyčejně rozmanitá. Stačí se podívat na staré fotografie. Tu remízek a mez, tu vypasená tráva od ovcí či koz, támhle zase klikatící se potůček s podmáčenou loukou a prosvětlený listnatý les. Všude se to jen hemžilo hmyzem a o motýly, brouky, čmeláky, vosičky a včely nebyla nouze. To už je minulost. Dnes je ale na každém kroku vidět, že chybí práce drobných zemědělců, kterou většinou nahradilo velkoplošné hospodaření s rozsáhlým odvodňováním, používáním chemikálií a výkonnou technikou. To je jeden extrém. Druhý je, že mnohá místa naopak zarůstají, šíří se invazní rostliny a živočichové. V chráněných územích se snažíme zachovat to, co příroda vykouzlila a co nám zůstalo po našich předcích. Ostré vrcholy sopečného Českého středohoří, obrys vápencového bradla Pálavy nebo skalní města Českého ráje jsou součástí naší identity stejně jako silueta Hradčan, Smetanova symfonická báseň Má vlast či vlčnovská Jízda králů.
Psali jsme:Vlakem na výlet: Vytáhněte paty na jarní sluníčko |
V čem se CHKO liší od jiných způsobů ochrany – přírodní rezervace, přírodní památky, národního parku apod.?
Každý typ chráněného území je specifický. Jedním dělítkem může být velikost. Podle ní v zásadě rozlišujeme dva typy chráněných území – maloplošná a velkoplošná. Mezi ty druhé patří chráněné krajinné oblasti a národní parky. Chráněné krajinné oblasti pokrývají v současnosti okolo 11 500 čtverečních kilometrů, tedy asi 14,5 procenta plochy státu. Národní parky byly vyhlášeny na zhruba 1,5 % plochy Česka převážně na státním majetku a můžeme tu pozorovat velkolepé přírodní divadlo, mnohde bez zásahu člověka. Koncept chráněných krajinných oblastí je ale odlišný. Chrání krajinu i jako celek, ve kterém lidé už dlouho hospodaří a vtiskli mu nezaměnitelný ráz. Pozemky patří různým majitelům a až na výjimky se na nich hospodaří, protože tak se udržuje charakter krajiny. Některá místa pak vyžadují aktivní péči, třeba kosení, vyřezávání náletů či pastvu, která prospívá ohroženým živočichům a rostlinám.
Maloplošná chráněná území jsou – jak už název napovídá – menší a najdeme v nich především specifické přírodní fenomény, které se v krajině zachovaly. Tím nejstarším je Žofínský prales, který hrabě Buquoy vyčlenil pro přírodu už v roce 1838. Netušil asi, že pokládá základy ochrany přírody, která se plně rozvinula až o řadu desetiletí později.
Jaká jsou kritéria pro vyhlášení CHKO?
Zákon je definuje jako „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení“. Rozsáhlým územím se dá zpravidla chápat plocha okolo stovky čtverečních kilometrů a výše. Ty největší – CHKO České středohoří a Beskydy – mají přes tisíc čtverečních kilometrů, nejmenší, jako CHKO Blaník či Pálava, naopak pod stovku.
Ostré vrcholy sopečného Českého středohoří, obrys vápencového bradla Pálavy nebo skalní města Českého ráje jsou součástí naší identity stejně jako silueta Hradčan, Smetanova symfonická báseň Má vlast či vlčnovská Jízda králů.
Lepší představu než definice nabízejí ale konkrétní příklady. Naše chráněné krajinné oblasti by se daly rozdělit do několika skupin krajinných fenoménů. Území s dominantou pískovcových skal (CHKO Český ráj, Broumovsko, Labské pískovce, Kokořínsko – Máchův kraj), krasové oblasti (CHKO Moravský a Český kras, Pálava), nížiny s lužními lesy a nivami (CHKO Litovelské Pomoraví, Poodří a nově Soutok), pahorkatiny a vrchoviny (CHKO Křivoklátsko, Blaník, Železné hory, Brdy, Ždárské vrchy, Lužické hory), hory (např. CHKO Beskydy, Jeseníky, Jizerské a Orlické hory, Šumava, Český les, Blanský les, Bílé Karpaty). Zcela unikátní jsou pak pánve se soustavou rybníků (CHKO Třeboňsko), vulkanické kopce se stepními trávníky a křovinami (CHKO České středohoří) či krajina minerálních pramenů (CHKO Slavkovský les).
Jaký tam pak platí režim? Jak se mám jako turista v CHKO chovat?
Jednoduše tak, aby nebylo vidět, že jste tam byl. Žádná zvláštní omezení pro turisty přímo z existence CHKO neplynou.
Psali jsme:Za slavným filmem přes hory a lomy Českého krasu Procházka Peklem a okolo Čertovy díry Po stopách husitů z Malešova do Kutné Hory Cesta, která baví: pohodlně vlakem z Prahy do Brna i Ostravy |
Navštivte oslavence a popřejte jim k vyhlášeninám!
CHKO Brdy (10 let): Ostrov horské přírody uprostřed Čech. Kraj, který člověk po staletí využívá, mění, ale neobývá. Brdy se pyšní největším souvislým lesem v českém vnitrozemí, ale i bezlesím a rozsáhlými vřesovišti na místě zaniklých obcí a později vojensky využívaných ploch. A nejen to. Najdete tu také chladná údolí i teplé stráně, suché skalní výchozy a kamenná moře nebo rašeliniště a prameniště sytící zdejší potoky. Návštěvníkům tu už několik let slouží Dům přírody Brd v loveckém zámečku Tři Trubky nedaleko Strašic. Vlakem se do CHKO Brdy nejsnadněji dostanete, když přijedete do Mirošova (kam jezdí spoj z Rokycan) nebo do Rejkovic, které leží na trati ze Zdic do Příbrami. Další výlet si můžete udělat například kolem Padrťských rybníků. Zkusit můžete i vlak Brdy, který jezdí o víkendech od 21. března do 1. listopadu mezi Prahou, Berounem, Příbramí, Březnicí a Blatnou. CHKO České středohoří (50 let): Strmé a vysoké kuželovité kopce, ostré skály, hluboké rokle, kaňon řeky Labe, neprostupné listnaté lesy, svěží pastviny i suché a horké stepi. To vše je České středohoří. Mimořádně pestrá krajina neopakovatelných a dech beroucích scenérií, která nezapře svůj sopečný původ ani mnohasetleté propojení s člověkem. I proto bývá někdy označována jako zahrada Čech. Českým středohořím prochází hned několik tratí včetně té z Prahy do Děčína. Například na horu Lovoš se nejsnáze dostanete ze stanice Lovosice-město, odkud vede zelená turistická stezka. A pokud si chcete dát do těla, zkuste trasu, kterou nabízí portál Vlakem na výlet. CHKO Lužické hory (50 let): Kdysi byly Lužické hory územím neprostupných pohraničních hvozdů, dlouhá staletí je ale pomáhal utvářet i člověk. Je to krajina typická čedičovými a znělcovými kupami, které se střídají s bizarními tvary pískovcových skal. Souvislé lesy přecházejí v pestré podhorské louky s bohatstvím remízků, mezí a solitérních stromů, na mnoha místech se zachovala malebná lužická architektura. Touto oblastí se projedete například mezi Českou Kamenicí a Krásnou Lípou. Vystoupit můžete třeba v Jedlové a vydat se k místní rozhledně. CHKO Kokořínsko – Máchův kraj (50 let): Krajina pískovcových skal, protkaná mokřady a drobnými vodními toky, na nichž se jak na šňůrce navlečené korálky třpytí hladiny rybníků. Hrady a zříceniny na vrcholech kopců či v lesích, roubenky v malebných zákoutích. Mezi její nejznámější obdivovatele patřil Karel Hynek Mácha, jehož jméno se zrcadlí i v názvu chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj. A kam na výlet? Třeba na samotný hrad Kokořín nebo jen tak kolem Mšena. CHKO Pálava (50 let): V Česku není mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou a rozmanitou přírodou jako Pálava. Leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům u nás. Vedle lidmi utvářené krajiny tu zůstaly zachované cenné části přírody, které jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Návštěvníkům tu už několik let slouží Dům přírody Pálavy v Dolních Věstonicích. A jak se do něj dostat? Zkuste to netradičně. Vlakem přijeďte do Popic a vydejte se po červené turistické (a zároveň Svatojakubské) stezce přes Strachotín a novomlýnskou nádrž. Trasa měří asi pět kilometrů. A jestli vám to nestačí, projděte si Pálavu celou. CHKO Moravský kras (70 let): Moravský kras je krajinou dvou světů. Své bohatství ukrývá nad zemí i pod ní. Na povrchu najdete slunné stráně s kvetoucími teplomilnými rostlinami, klidné lesy na svazích údolí a krasových plošinách nebo hluboce zaříznutá údolí a krasové kaňony s chladnomilnými podhorskými druhy. V temnotě podzemí voda po miliony let rozpouští vápence a vytváří labyrinty jeskyní a propastí. Zdejší jeskyně byly úkrytem dávných zvířat i domovem našich předků – svědectví jejich životů ukrývají dodnes. Návštěvníkům tu už několik let slouží Dům přírody Moravského krasu – moderní návštěvnické středisko přímo v srdci Moravského krasu na Skalním Mlýně. Na výlet doporučíme klasiku – Macochu a Punkevní jeskyni. A nebo trasu z Adamova do Křtin. |
CHKO se člení do čtyř zón. Do kterých? Co ty zóny určují?
První a zčásti i druhá zahrnují různě velké fragmenty unikátního přírodního a přírodě blízkého prostředí, jakési rodinné stříbro – namátkou jsou to třeba horská rašeliniště s tundrovou vegetací, alpinské trávníky na hřebenech Jeseníků, zbytky přirozených lesů, krasové fenomény s unikátními rostlinnými společenstvy, lužní lesy v nivách řek, rybníky s navazujícími mokřady či podmáčené a květnaté louky. Patří sem takové poklady jako Velká kotlina v Jeseníkách a Jizerskohorské bučiny, součást Světového dědictví UNESCO. Rozsah prvních zón CHKO, což jsou zpravidla zároveň rezervace či přírodní památky, pokrývá necelých tisíc kilometrů čtverečních. Mimochodem, toto číslo se blíží ploše všech našich národních parků dohromady. Oproti tomu ale třetí a čtvrtou zónu tvoří hospodářsky běžně využívané lesy a pole, města a vesnice, které většinou dotvářejí dochovaný historický ráz krajiny.
Potřebují totéž, co celá naše krajina. Tedy zodpovědné hospodáře, kteří na polích a lesích hospodaří s respektem k přírodě, a ohleduplné návštěvníky.
Hned čtyři CHKO letos slaví padesátiny – co to, že se takhle potkaly? Byl před padesáti lety nějaký boom CHKO?
Viděl bych to spíš tak, že vládci tehdejšího socialistického Československa chtěli ukázat, že je příroda zajímá. Chráněné krajinné oblasti tehdy ale neměly téměř žádné ochranné podmínky, jejich správy byly zoufale podfinancované, bez kompetencí a personálně podhodnocené a navzdory mnohdy upřímné snaze byly spíše líbivou nálepkou. Dávaly pouze doporučení místním, okresním či krajským národním výborům pro jejich rozhodování, které se jimi vesměs neřídily.
Psali jsme:ČD Body: Odměna za cestování s Českými drahami Jedna jízdenka, jedna aplikace, celý Ústecký kraj |
Jak na tom jsou CHKO dnes? Co potřebují? Jaké jsou největší výzvy?
Potřebují totéž, co celá naše krajina. Tedy zodpovědné hospodáře, kteří na polích a lesích hospodaří s respektem k přírodě, a ohleduplné návštěvníky. A je samozřejmě jasné, že krajinu nelze chránit bez lidí, kteří v ní žijí. I proto rozvíjíme s místními partnery program Dům přírody. To jsou návštěvnická střediska v chráněných územích, která nabízejí ucelené informace o okolní přírodě, poskytují výukové a zážitkové programy především pro rodiny s dětmi, ale i ostatní skupiny. Často jsou i zázemím pro akce místních spolků i institucí. Rádi bychom, aby si odtud lidé odnášeli, co dělat proto, aby naše příroda zůstala pestrá a rozmanitá i v budoucnu.
Vyhlášení jakéhokoli velkoplošného chráněného území má vždy dvě roviny. Jednou je ta přírodovědně-ekologická hodnota území a druhou pak rovina společenské objednávky či veřejného konsensu. Záleží prostě nejen na přírodě, ale i na lidech.
Zatím máme 27 CHKO. Můžeme se někdy těšit na další?
V naší přírodě stále ještě najdeme jedinečná místa, která nemají velkoplošnou ochranu a která by přírodě prospěla. Patří mezi ně třeba Krušné hory. Ale vyhlášení jakéhokoli velkoplošného chráněného území má vždy dvě roviny. Jednou je přírodovědně-ekologická hodnota území a druhou pak rovina společenské objednávky či veřejného konsensu. Záleží prostě nejen na přírodě, ale i na lidech.
Jaké akce chystáte na Rok CHKO?
Letošek jsme se rozhodli označovat jako Rok chráněných krajinných oblastí nejen proto, že některé mají významná výročí, ale především kvůli tomu, abychom lidem více přiblížili, že má smysl přírodu chránit a že ji potřebujeme úplně všichni.
Připravujeme především nejrůznější komentované exkurze pro návštěvníky, školy, výstavy, konference, přednášky nebo třeba i soutěže a hospodské kvízy. Ukázalo se, že právě o hospodské kvízy je mimořádný zájem – v lednu se jich v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj zúčastnilo na dvacet týmů.
Psali jsme:ČD Lounge v Praze se znovu otevřela: větší prostor, moderní design a nová Business zóna Ve vlacích bez průvodčích si jízdenku koupíte sami |
Autor: Daniel Mrázek
Datum publikace:
